NAJÍT SVOU VIZI

Najít svou vizi je jako vrátit se k sobě. Do bezpečí. Tam, kde život dává smysl.


Každá duše na svět přichází s určitým posláním. Jako malé děti svou životní vizi známe. Jenže pak se začnou její okraje rozostřovat. Zahalí se v mlze. Až se nám rozplyne úplně. Často zůstane jen jakýsi vnitřní pocit. Že je život přece ještě o něčem jiném, že nám něco schází.

Přírodní národy proto pořádají v přechodových obdobích rituál Vision Quest (v Česku známý jako Hledání vize), jehož účelem je si na svou životní vizi – na poslání své duše – rozpomenout. Vizionáři tráví několik dní o samotě v lese, bez jídla, bez vody, často jen v oblečení, ve kterém přišli. Prostota takového bytí umožňuje postupné odkládání běžných ochranných vrstev, až k samotnému jádru. K propojení s přírodou. I s duší. A tehdy můžeme svou vizi opět uvidět.

(Znovu)Nalezená Vize pak v našem životě funguje jako světlo na obzoru. Záměr a cíl, ke kterému směřujeme. Tak, aby byl náš život naplněný, měl smysl. Když pochopíme, co je naší životní vizí, cesty k ní se narovnají a vše kolem nás podpoří.

Kdy jít hledat vizi

K rituálu Hledání vize nás přivádějí nejčastěji zlomové okamžiky našeho života, přechod do dospělosti, opouštění rodného hnízda, životní krize (ztráta partnera, zaměstnání, nemoc…), přechod do období zralé dospělosti, do stáří. To jsou ty chvíle, kdy bilancujeme, co je za námi a hledáme náplň a smysl pro další část života. Může to být ale i v období, kdy se nám zdánlivě vše daří, ale přesto máme pocit, že nám v životě chybí nějaký hlubší smysl.

Jak rituál probíhá

Náš rituál Hledání vize vychází z tradic Severoamerických indiánů. Jeho jádrem je strávení dvou dní a nocí o samotě v přírodě, na jednom místě – v ochranném kruhu vysypaném tabákem, bez jídla, jen s nejnutnějším vybavením, karimatkou, spacákem a případně celtou proti dešti. Samotný rituál ale vyžaduje velkou přípravu předem. Ať už vaši individuální, tak naši společnou v rámci celého týdenního vykročení „mimo běžný prostor a čas“. V něm se postupně noříme do toho, kým jsme, ale hlavně: kým můžeme být.

V prvních dnech se pomocí Mapy života podíváme na náš dosavadní život a kroky, které nás dovedly až na místo, kde se v životě právě nacházíme. Díky cestě s bubnem se v meditaci potkáme se svými předky, osobním stromem, písní a zvířaty. Takto vybavení půjdeme do potní chýše, která nás očistí a vytvoří symbolický most mezi tím, co nás k rituálu přivedlo a co nás čeká dál. Pak už můžeme najít své místo v lese a projít rituálem vázání 400 pytlíčků s přáními, co pro sebe v životě chceme, a poděkováními za to, co už máme.

Postupně se noříme do toho, kým jsme, ale hlavně: kým můžeme být.

Samotné hledání vize začíná potní chýší za svítání, která je vstupní branou pro dva dny v lese. Čas bezčasí, noření do sebe, znovuobjevování. Čas přemýšlení i snů a zázraků. Celé dva dny hoří u potní chýše podpůrný oheň, u kterého se střídají průvodci a jsou vzdálenou podporou, starají se o bezpečný prostor rituálu. Po dvou dnech se vizionáři brzy ráno vrací ze svých míst a další potní chýší uzavřou čas hledání. Po společné oslavě a hostině následují dva dny sdílení, během kterých se díváme na zážitky z lesa a celého týdne. Snažíme se porozumět tomu, co nám hledání vize přineslo. Zážitků a symbolů je ale velmi mnoho a člověk potřebuje na jejich vstřebání a porozumění čas. Proto se všichni potkáme ještě na jednom víkendovém setkání, které se koná na podzim.

Termíny konání

Letos proběhne Hledání vize ve dvou termínech na dvou místech. Všechny organizační detaily se jsou uvedeny po rozkliknutí daného termínu.

30.7. – 5.8.2022 | Osinalice

21.8. – 28.8.2022 | Říčky

Jaký termín si vybrat?

Dva termíny, dvě různá místa, dva týmy, které vás budou rituálem provázet. Který termín si vybrat? Možná napoví rozhovor Jana Bíma, který rituál v této podobě do Čech přinesl, s dnešními vedoucími podpůrných týmů, Lucií Luňáčkovou a Ivem Třískou.